Harmonogram:
Příjem přihlášek 
od 5.10. 2018 do 31.12. 2018
Regionální kola
leden - únor 2019
Semifinále
6. března 2019
Finále 
28.března 2019
Kantorský bál
29.března 2019

příjem přihlášek končí za

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

<strong>Hlavní město Praha</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Středočeský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Karlovarský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Ústecký kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Liberecký kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Královéhradecký kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Pardubický kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Olomoucký kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Moravskoslezský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Zlínský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Jihomoravský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Kraj Vysočina</strong></br />
Žádní kandidáti <strong>Jihočeský kraj</strong></br />
Licehamrová Simona <br /> <strong>Plzeňský kraj</strong></br />
Žádní kandidáti

Upozornění na novinky e-mailem

Dobrovolná Veronika

Dobrovolná Veronika
ZŠ Lyčkovo náměstí
Lyčkovo náměstí 6
18600
Praha 8
Hlavní město Praha
Přihláška kompletní

Charakteristika

V Dobrovolné škole paní Veroniky

Veroniku Dobrovolnou někdy člověk mezi dětmi docela přehlédne, v houfu dětí se její menší postava ztrácí. Ale při leteckém snímkování by bylo jasno: je epicentrem, kolem něhož se ve větších či menších kruzích „její“ děti volně pohybují – ve třídě, v ulicích Prahy, nebo na výletech za poznáváním republiky – a k němuž jsou její přirozenou autoritou přitahovány.
Ona a její třída ze Základní školy Lyčkovo náměstí mají za sebou pět společných let. S dětmi si od třetí, čtvrté třídy tyká, je pro ně Veronikou, nebo, když je chvíle pro legraci, taky Hydrou, která si vynucuje plnění úkolů, ale všechny ji začaly vnímat především jako svoji průvodkyni. To je to, o co sama vědomě usiluje. Vedle rodičů, kteří už jsou v tomto věku trochu okoukaní, se Veronika stala novou důležitou směrovkou jejich života.
Samozřejmě je provází školou a vzděláváním, ale taky životem a mezilidskými vztahy. Dává jim zpětnou vazbu, upozorňuje každého, kde se na své cestě nachází. Děti respektuje, váží si jich, má je ráda. Snaží se rozumět a chápat. Proto i ony k ní cítí přirozený respekt a podřizují se jejím pokynům, naslouchají jejím názorům. Sama je to učí svým příkladem. Její vztah k dětem je zodpovědný. Důsledně trvá na dodržování pravidel a zásad, ví, že někdy je pro děti nejlepším darem jasná hranice, kterou nesmějí překročit. Konflikty se řeší rovnou, přímo a s pozitivním, otevřeným srdcem. Že někdo udělal chybu, v učivu nebo v chování vůči spolužákovi? Budiž. Radujme se z ní. Je to zpětná vazba, ukazatel, díky kterému se můžeme – my všichni! – zlepšit.
Obsah vzdělání prvního stupně ZŠ Veronika rozvrhla do pěti let podle vlastní úvahy, tedy jinak, než je předepsáno. Děti po páté třídě budou umět, co je třeba, ale Veronika osnovy přizpůsobuje jejich vývoji. Někdy složitější látku, například v češtině, odsouvá na pozdější dobu, jindy naopak (v matematice či přírodních vědách) jde rovnou do hloubky, když děti potřebují komplexnější informace. Když se například učili o lidském těle a konkrétně srdci, Veronika přišla s myšlenkou, že si vyrobí jeho model a pozorovali míchání okysličené a neokysličené krve. V dějepise naopak jde s dětmi do centra historického dění – děti hrají hry na svobodné občany a otroky (antika), upalují Mistra Jana Husa, vytvářejí barokní oděvy.
Způsob hodnocení Veronika volí individuálně po konzultaci s rodiči (koláče, známky, slovní hodnocení). Některému dítěti prospěje spíš známkování, jinému slovní hodnocení. Jak dítě roste, tyto potřeby se mění. Veronika neustále motivuje děti k aktivitě, jak v hodinách, tak mimo školu. Za dobrovolné úkoly nebo práci v hodině mohou děti získat třídní peníze, takzvané „hepry“. Na třídním trhu si pak za ně samy vyberou svoji odměnu. Nebo mohou půjčit kamarádům, či samy si půjčit. Děti tak mimo jiné získávají základy finanční gramotnosti.
Komplexnost její výuky se projevuje i v tom, jak aktivně a důrazně kultivuje vztahy mezi dětmi. Ve třídě jsou děti z různých sociálních prostředí, z odlišných příjmových vrstev, některé s hlubšími osobnostními potížemi. Děti však tyto rozdíly mezi sebou téměř nevnímají. Třída je soudržná, děti se navzájem respektují.
Veronika je učí otevřeně komunikovat. Mluvit spolu o radostech i strastech, nebát se pojmenovat problém. Každé ráno na začátku vyučování se scházejí v kruhu na koberci a věnují pozornost sobě navzájem. Sama věnuje mnoho sil, aby poznala své žáky, jejich rodinné zázemí, rodiče, sourozence. Kde je to nutné, pomáhá rodinám, aby se děti mohly zúčastňovat společných aktivit, například školy v přírodě či jiných akcí, které by byly jsou pro rodiče finančně nedostupné.
My, rodiče – už je asi zřejmé, že i my jí říkáme Veroniko –, nevycházíme z údivu, kolik energie našim dětem věnuje, ač je sama matkou čtyř školních dětí. Díky blízkému vztahu děti často zvou Veroniku na své soukromé oslavy narozenin nebo křtů. Ona naopak myslí na to, aby se různých aktivit třídy účastnili i rodiče, nebo společných podvečerů ve škole dokonce celé rodiny. Přirozeně nás tak vtahuje do svého pedagogického úsilí. A díky ní mezi námi za těch pět let vzniklo mnoho přátelství, v míře, která určitě není běžná a samozřejmá. Veronika je praktickým dokladem toho, že výchova dětí musí být společným úkolem školy a rodin, jinak to nejde. Jenom když budeme spolupracovat, umožníme dětem, aby z nich vyrostly osobnosti a využívaly dary, které jim byly dány.

Příhoda

Výlet na hrad Pirkštejn

Vybrat příhodu prožitou s Veronikou je vlastně docela těžké. Její vyučování je prostoupeno zážitky, docela jsme si na ně zvykli a připadají nám samozřejmé. Jakákoliv nečekaná událost se v jejím pojetí ihned stává součástí výuky. Veronika jej přetvoří ke své potřebě a rázem to vypadá, jakoby vše bylo důmyslně předem připraveno. Nebo naopak, obyčejný výlet na hrad není jen odpočinkem, zábavou, stmelováním kolektivu nebo poznáváním krás naší země, ale může se zcela nepozorovaně stát vyučováním. Tedy možná výlet na hrad:
Děti ráno s batohy na zádech vyrazily na Pirkštejn. V plánu bylo přespání do druhého dne. Na hrad dorazily odpoledne. S sebou si děti vezly i převlečení – a protože hrad byl gotický, nemohlo být jinak, než že se všichni ocitli v době Karla IV.! Role byly pečlivě rozděleny, aby byl zastoupen celý královský dvůr – od panovníka, který přijímal návštěvy, hodoval, vydával výnosy i posílal nezbedníky do žaláře (kupka sena), přes jeho čtyři manželky, každou z nich představovala jedna dívka, a když Karel IV. ovdověl, stala se například služebnou či pážetem, aby se mohla hry dále účastnit. Na odpoledním pořadu byly i rytířské turnaje, služebnictvo plnilo rozmary šlechty, nebo se staralo o běžnou „údržbu“ takového středověkého dvora. Byli zde kapsáři, dvorní umělci, řemeslníci – zástupci různých cechů… To, že se vlastně jedná o hodinu dějepisu nikdo ani nepostřehl.

Zpět na seznam kandidátů

Patron ankety

 

 Profesor Václav Pačes

Zlatý partner

Stříbrný partner

Zlatý mediální partner

Partneři 2018-2019

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
CK2
ČMOS PŠ
EKO KOM a.s.
Fly United
Berchtold
Alkom
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
NPDM
Království železnic
MP Education
Hlavní město Praha
Efko
Mlékárna Valašské Meziříčí
Zámek Děčín

Mediální partneři 2018-2019

ČT: D
Právo
Týdeník školství
Adam.cz
Naše rodina