Harmonogram 31. ročníku
(školní rok 2023-2024)

Příjem přihlášek: 5.10. - 31.12. 2023
Regionální kola: leden, únor 2024
Semifinále: 11. března 2024, Senát PČR
Finále: 22. března 2024, hotel Olšanka
Kantorský bál: 23. března 2024, hotel Ambassador

Záštitu přijali: 

prezident Petr Pavel,
manželka prezidenta Eva Pavlová,
ministr školství Mikuláš Bek,
radní Antonín Klecanda Hlavní město Praha.

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů
Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení
Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

---

 

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Alena Vacíková - třídní učitelka 5.třída ( ČJ, M, Přírodověda, Vlastivěda, TV)
- Je přísná a s ničím se moc nepáře, ale spravedlivá
- Jedná s námi jako s partnery a ne jako s miminy
- Vede nás k zodpovědnosti sami za sebe
- Je s ní legrace:
o Vymýšlí různé hry, že ani nevíme, že se učíme a vymýšlí při nich i různé herní pokřiky
- Vymýšlí pro nás hezké výlety a akce a to i na více dní (jednou za nás zaplatila i pokutu ve vlaku, když jsme nebyli předem nahlášeni jako skupina k přepravě – nevěděli jsme nikdo, že se to musí předem hlásit přepravcům na netu)
- Je vtipná a pohotová
- Má hezký úsměv a má hezký a originální styl oblékání
- Ocení naši snahu i když výsledek není zrovna skvělý
- Vede víc kroužků i mimo školu, než je v silách „10 učitelek“
- A k tomu všemu ještě má rodinu a sama studuje na vysoké škole na magistra

Příhoda

Příběh
Paní učitelka přišla jednou, to jsme byli ještě ve 4. třídě, s návrhem na skvělý výlet do Šmoulí vesničky v Jesenici. Tento příběh se zdál zpočátku jako úplně normální výlet. Opak byl ale pravdou a tento výlet byl naprosto úžasným příběhem.
Paní učitelka věděla, že mnozí z nás ještě nikdy nejeli vlakem. Když jsme tedy konečně nastoupili do vlaku, byl to zážitek pro celou třídu. Od vlaku jsme šli pěšky až k Jesenickému jezeru. Tam jsme si udělali společnou fotografii, kterou jsme poslali rodičům – tedy paní učitelka ji rozeslala, my jsem s sebou mobilní telefony mít nesměli – aby rodiče věděli, že jsme v pořádku. Brzy pak jsme došli lesem ke Šmoulím domečkům a ubytovali jsem se v hotelu vedle nich. Neměli jsme totiž tolik peněz, abychom mohli bydlet přímo v domečcích. To jsem ale věděli už předem a tak jsme byli rádi, že jsme se na domečky mohli dívat alespoň z venku a vyfotit se u nich.
Ráno jsme se rozdělili do skupin a každá skupina dostala svoje indiánské jméno. Ve skupinách jsme pak hráli spoustu her a soutěží a to i vědomostních, které pro nás připravila a na něž všechny rekvizity vyrobila naše paní učitelka. Dokonce je na místo den předem dovezla půjčenou dodávkou. Mohli jsme se také koupat v bazénu a po celou dobu jsme směli říkat paní učitelce i paní vychovatelce, která tam s námi byla také, jejich indiánskými jmény. Večer jsme opékali buřty u ohně, zpívali a dlouho si povídali. V noci nás paní učitelka s paní vychovatelkou chodili kontrolovat a snad ani nespaly, aby vše připravily na druhý den. Chtěli jsme toho stihnout co nejvíce, protože jsme ten den už zase odjížděli domů a vlak nám jel hodně brzy po obědě. Ale nám nevadilo ani brzké vstávání.
Zážitků a dárečků za umístění v soutěžích jsme měli všichni hromadu. Ještě, že paní učitelka osvíceně zajistila odvoz našich těžkých batohů do hotelu i zpět dodávkou a my tak mohli cestovat vlakem nalehko a řádně si to užít.
Ani jsem si to neuvědomovali, ale oba dny jsme se učili a naučili jsem se hodně o přírodě, matematice i češtině, ale i o nás samotných. I když jsme už byli ve 4. třídě, mnozí z nás nebyli nikdy tak dlouho sami bez rodičů. Paní učitelka nás ale umí povzbudit a dodat nám sebevědomí vždy, když si nejsme jisti sami sebou. Když to ale naopak přeženeme, umí nás rychle usadit.
Bylo pro nás poučné i to, jak jednala s tím nepříjemným a velmi nevstřícným pánem průvodčím ve vlaku, který po nás chtěl zaplatit pokutu nebo že nás jinak nechá vystoupit….

Daniela Krátká, Zlatý Ámos 2023