Harmonogram

Zahájení - 5. října 2024
Příjem přihlášek - do 31.12. 2024
Regionální kola - leden únor 2025
Semifinále - začátek března 2025
Finále - 28. března 2025
Galavečer-Kantorský bál - 29. 3. 2025

Sledujte nás na You Tube

Zahájení 30. ročníku ankety

Studio Zlatý Ámos
Aktuální informace

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

Příjem přihlášek končí za

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Komárková Petra

Základní škola Velké Hoštice, okres Opava, příspěvková organizace
Zámecká 207
74731
Velké Hoštice
Moravskoslezský kraj

Přihláška kompletní

Charakteristika

Paní učitelka Komárková učí již několik let na Základní škole ve Velkých Hošticích, kde vyučuje na vyšším stupni přírodovědné předměty. Jako pedagog si získává úctu a obdiv nejen svými odbornými znalostmi, ale také i svou laskavostí, trpělivostí a schopností motivovat své žáky. Její výuka není jen o předávání informací, ale i o rozvoji osobnosti každého studenta. Vždy se snaží najít cestu, jak každému porozumět a pomoci mu najít jeho silné stránky.
Paní učitelka Komárková si zakládá na vztahu, který si s dětmi vytváří – její otevřenost a ochota naslouchat umožňuje dětem sdílet nejen školní, ale i osobní problémy, což výrazně přispívá k jejich celkovému rozvoji a proto ve škole zastává taktéž funkci metodika prevence.
V letošním školním roce se stala velmi oblíbenou i na nižším stupni, kde vede pečlivě kroužek Veselé vědy. Děti jsou z ní nadšené, umí je zaujmout svým veselým a milým přístupem a zapálením do vědy. Organizuje pro žáky různé exkurze na velmi zajímavá místa a zařizuje podnětné přednášky. Sama se i nadále zdokonaluje, studuje a školí se. V loňském školním roce pro všechny zaměstnance školy připravila velmi milé překvapení ke Dni učitelů, kdy byla schopna zorganizovat a především utajit akci, kterou pro ně přichystala úplně se všemi dětmi ve škole.
Paní učitelku Komárkovou jsme dostali na celý vyšší stupeň, byli a stále jsme, z ní velice nadšení. Ano, samozřejmě jsou chvíle, kdy musí zvýšit hlas a bývá i nepříjemná, protože ji i zlobíme :-), ale i tak je člověk s velkým srdcem a má nás moc ráda. Už teď víme, že jakožto letošní deváťáci loučení s ní budeme mít v červnu velmi těžké, ale pevně věříme, že zůstaneme v kontaktu i nadále. Myslíme si, že to ta nejlepší osoba i učitelka pod slunce a proto bychom si moc přáli my i naší rodiče, kdyby tuto soutěž vyhrála.

Paní učitelko, máme Vás rádi. Vaši Valentýnci

Příhoda

Vzpomínek s paní učitelkou Komárkovou máme nespočet. Vždycky dodá nějakou vtipnou poznámku nebo jen řekne něco anglicky(neumí anglicky) a my se smějeme. Myslím, že ale za celou třídu můžu říct, že nejnezapomenutelnější zážitek byl školní výlet v osmé třídě, kdy jsme se jeden den vypravili na Pustevny. Ráno jsme se probudili, nasvačili jako každý všední den, ale hned brzy po jídle jsme se vydali na cestu. První autobus nám ujel, protože paní učitelka Komárková si stoupla na špatnou stranu zastávky :-). Druhý, který už jsme teda stihli, nás zavezl až někde do Trojanovic a už v tu chvíli jsme byly my děti vyřízené! Jelikož jsme před odjezdem autobusu měli čas, tak paní učitelka měla skvělý nápad a to vyjít si ještě na rozhlednu. Naštěstí jsme se na Pustevny ale dopravili lanovkou, kde jsme si dali všemi zasloužený oběd. Když jsme se všichni posilnili a nabrali síly, tak jsme se vypravili na stezku v oblacích, mysleli jsme si, že to je nejhorší část dne, protože nás všechny už neskutečně bolely nohy. Jakmile jsme se teda dostali nahoru, tak jsme všichni okamžitě posedali na lavičky, které nahoře byly, jen paní učitelka byla výjimkou. Pustila reprák a nahlas si pustila písničku “Discopříběh” od Michala Davida. A co se nestalo? Začala zpívat a tančit a celá třída jsme dostala výbuch smíchu. Po jejím vystoupení na ní také padla únava, ale jelikož lavičky byly plné, tak si lehla na zem. A když už jsme všichni načerpali energii a paní učitelka se probudila, neboli vrátila do reality, tak jsme se dozvěděli, že nás čeká cesta zpět do kempu úplně pěšky. Bylo nám ale řečeno, že to je to “jen” 6 km, tak jsme s tím byli v pohodě. Aleee po tom, co jsme jednou zabloudili, jednou se ztratili a dokonce jsme se museli i vracet, tak nám to bylo podezřelé. Nakonec, až jsme došli do kempu, tak nám paní učitelka s úsměvem oznámila, že jsme ušli krásných 14 km za cestu zpátky a snad přes celý kemp zakřičela "Survivor", protože náš výlet byl v tomhle tématu.

Zpět na seznam kandidátů