ZŠ a MŠ v Rapšachu
Rapšach 290
37807
Rapšach
Jihočeský kraj
Přihláška kompletní
Postupuje do regionálního kola.
Charakteristika
Naše paní učitelka se jmenuje Jana Šikrová. Na naší školu nastoupila hned po vysoké a učí tu pořád. Učí na 1. stupni, kde máme spojené třídy, a když se musí s nějakou třídou rozloučit, tak to těžce nese.
Je to malý anděl s hnědými vlnitými vlasy, laskavýma očima a srdcem tak velkým, že by se do něj vešel celý Rapšach. Nic nehrotí, zbytečně nekřičí, ale umí si udělat ve třídě pořádek. Je laskavá, ochotná s čímkoli pomoc.Umí skvěle vysvětlit látku, je akční a když to jen trochu jde, chodíme se učit ven.Kdybychom ji zavolali třeba o půlnoci, že potřebujeme s něčím pomoc, tak přijde a pomůže. Je to prostě naše druhá MÁMA!
Miluje hudbu, vede hudební kroužek , jezdí s námi na hudební a recitační soutěže. Dělá pro nás možné i nemožné a nebojí se do toho často zapojit i svoji rodinu. Moc ráda má knížky a my máme zase moc rádi, když nám je čte. Když byla karanténa a nemohli jsme do školy, každý večer jsme se v posteli připojilina skupinový videohovor a paní učitelka nám četla knížku před spaním, protože jsme jí před zavřením školy nestihli dočíst.
A my ji za všechnu tu její lásku chceme říct naší nominací, jak moc jí máme rádi a jak moc pro nás znamená !!!
Příhoda
S naší paní učitelkou jsme zažili tolik příhod , že je těžké vybrat jen jednu. Díky tomu, že je naše škola obklopena přírodou, milujeme třeba pravidelné jarní výpravy na naše pískovničky. Vezmeme síťky a jdeme zkoumat hlavně žáby a čolky, ale i jiné vodní tvory a potvory. Nebo třeba letos na sv. Martina nás paní učitelka vzala na nedalekou farmu za opravdickým bílým koněm, kterého jsme mohli čistit, česat , hladit a mazlit.
Nejvíc ale asi milujeme výlety na konci školního roku na naše tábořiště u řeky Dračice, kde i spíme ve stanech. Vždycky tam hrajeme různé hry, zpíváme u táboráku a pak máme vždy i noční bojovku. Jednou to byla díky počasí bojovka se vším všudy. V noci totiž přišla obrovská bouřka, kdy nám vichřice začla odnášet i celty ze stanů. Seběhli jsme se všichni do dvou stanů a úplně promočení jsme po dlouhé poradě ( protože se nám nikomu nechtělo odjet )a potom, co nám vítr svalil i hlavní hangár, nakonec zavolali rodičům.
Přijeli dva tatínci - jeden nás všechny naložil do dodávky, druhý naložil spacáky a za velmi dramatických klimatických podmínek jsme se přesunuli do školy a zbytek noci strávili ve třídě na zemi.
Bylo to opravdu dobrodružství, naštěstí se šťastným koncem. Nikdy na tuhle noční bojovku nezapomeneme a vždycky , když se nás někdo zeptá, jaký byl nejlepší výlet, všichni jednohlasně řekneme, že ten s tou bouřkou.