Harmonogram

Zahájení - 5. října 2025
Příjem přihlášek - do 31.12. 2025
Regionální kola - leden, únor 2026
Semifinále - začátek března 2026
Finále - 27. března 2026
Galavečer-Kantorský bál - 28. 3. 2026

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

Nominace končí za

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Holub Miroslav

Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského, Ostrava, příspěvková organizace
Středoškolská 2854/1
700 30
Ostrava-Zábřeh
Moravskoslezský kraj

Přihláška kompletní
Postupuje do regionálního kola.

Charakteristika

V naší škole je osoba, kterou dozajista nepřehlédnete - Pan Učitel Holub (ta velká písmena jsme napsali záměrně). Vysoký, tmavovlasý, působící dojmem, že by dokázal nejen vysvětlit princip demokracie, právo a globalizaci, ale zároveň přenést celou třídu o patro výš nebo níž, kdyby na to přišlo. Když vstoupí do učebny, je to, jako kdyby se otevřely dveře do jiného světa: světa, kde se občanská výchova změní v dobrodružství a ruština v takřka komediální představení, v němž vystupují matrjošky, Máša s medvědem a azbuka.
Jeho smích, upřímný a zvučný, se rozléhá chodbami školy dávno před tím, než dorazí. A když přijde, šíří kolem sebe tak srdečnou atmosféru, že i studenti, kteří zrovna umírají nudou, neodolají a zvednou hlavu. Pan Holub má totiž neuvěřitelný talent proměnit i tu nejsušší látku v zážitek – a často k tomu stačí jeden jeho typický komentář, v němž se mísí zábava, lehká ironie a špetka hereckého výkonu. Když se směje, třese se nejen stůl, ale občas i celá školní filosofie. Když učí, všichni poslouchají. Když dá volnou ruku svému humoru, stojí to vždy za to. Pan Holub je zkrátka ten typ učitele, na kterého se vzpomíná ještě dlouho po posledním zvonění.

Příhoda

Bylo obyčejné středeční dopoledne, jako obvykle jsme čekali na hodiny laboratoří. Vtom se rozrazily dveře kabinetu a vyšel z nich Pan Učitel Holub. Tentokrát však v ruce nedržel obvyklou hromádku sešitů a učebnic, ale elektrickou plácačku na komáry. Když procházel chodbou, držel ji před sebou jako zbraň nějakého středověkého rytíře. Napjatě pozoroval stěny, zda na nich nezahlédne svého úhlavního nepřítele – komára. Jakmile jej uviděl, udělal dva rychlé kroky dopředu, jako když lev vyrazí za gazelou, a rozmáchl se. Ozvalo se “zzzz” a byl konec jednoho krvežíznivého upíra. “Mám tě!” ohlásil vítězoslavně náš Učitel, jako kdyby právě zachránil školu před náletem hmyzího letectva. Pokračoval dál, každé tři metry se otočil, zvedl plácačku do výšky a teatrálně přimhouřil oči. Kdyby k tomuto představení hrál hudební doprovod, určitě by to byla nějaká dramatická ruská opera. Všichni jsme se se smíchem zhroutili na lavičky a pokaždé, když čekáme na laboratoře, si vzpomeneme na Pana Učitele Holuba a jeho elektrickou plácačku na komáry.

Zpět na seznam kandidátů