Církevní gymnázium Plzeň
Mikulášské náměstí 509/15
32600
Plzeň
Plzeňský kraj
Přihláška kompletní
Postupuje do regionálního kola.
Charakteristika
Naše škola je skvělá. Opravdu, v porovnání s ostatními plzeňskými školami máme například úžasný učitelský sbor, který drží pospolu, a to má velmi pozitivní dopad na nás, studenty. Je samozřejmé, že už se ne na všechny učitele úplně těšíme, až přijdou k nám do třídy, ani na jejich předmět.
To se ovšem nedá říct o jistém profesoru základů společenských věd a zeměpisu. Je to náš nejmilejší pan magistr Jan Sovadina. Někteří mu říkají Sova, pro absolventy gymnázia je to pak Honza, Rejža nebo Trenér. Už jen to vypovídá o tom, že s námi má neskutečně vřelý vztah. Na jedné straně s námi jedná velmi profesionálně, je nám jako profesor schopný odpovědět na spousty otázek nebo o nich sáhodlouze diskutovat a vést nás tím k přirozené zvědavosti a touze po vědomostech z jeho oboru. Je také fascinující, jak při hodinách zeměpisu se skoro až dětskou radostí a hravostí představuje nejrůznější geografické statistiky a grafy, nebo jak při základech společenských věd s obdivuhodnou moudrostí přehledně vysvětluje základní principy ekonomie, práva nebo spletitý svět filozofie. Zatím by se dalo říct, že ani nejde o lidskou bytost, podle toho, jak výjimečné znalosti tady popisujeme. Ale kromě znalce je Pan Sovadina zároveň i neuvěřitelně dobrosrdečný, férový a velmi zodpovědný člověk. Nikdy nikomu nedal záminku k tomu, aby si myslel, že se mu nemůže s něčím svěřit nebo ho požádat o pomoc. Ať už se jedná o jeho vlastní třídu nebo jen o třídu, kterou vyučuje, je n něm vidět, že má své studenty rád. Jeho třída popisuje, že se o ně staral se skoro až otcovskou péčí, která později přerostla v silnou přátelskou vazbu. My ostatní, ačkoliv ho vídáme jen párkrát do týdne, o něm ale můžeme tvrdit to samé.
Jak už jde odvodit, něco, pro pana Sovadinu obzvlášť charakteristické, je jeho skálopevná a nehynoucí láska k oboru, kterou pak přenáší svým vyučováním i na nás. Třeba z nás nebudou ekonomové, politici nebo nás zkrátka nebudou živit vědomosti nabyté v jeho hodinách, ale díky němu tyto předměty nevnímáme jako zbytečné nebo nudné, ale jako něco, z čeho máme radost, něco, na co se celý týden těšíme. A i když se nám zrovna něco nepovede, třeba dostaneme špatnou známku, neproklínáme ani předmět, ani pana učitele. Protože i kdybychom chtěli, zkrátka to nejde. Víme, že on nám chce všechno ukázat, naučit nás vše, co zná on sám. Kvůli němu se chceme zlepšovat. Může to znít jako klišé, ale je to pravda. Jeho radost, když se nám něco povede, něco víme, nebo jen projevujeme zájem o jeho hodiny, ta je nezaměnitelná.
Pan učitel Sovadina má také velmi vyvinutý smysl pro humor, který samozřejmě často a rád propojuje s učivem. Ve třídních konverzacích na platformě Microsoft Teams nás nezapomíná informovat o skutečnosti, že se blíží zimní slunovrat nebo nám přeje šťastný nový hydrologický rok.
Jeho humor nám všem zlepšuje náladu. Jeho zájem nás povzbuzuje. Jeho empatie a skromnost v nás evokuje pocit důvěry. Fakta, popsaná v tomto textu, nejsou jen názorem jedné osoby, ale všech, kteří pana Sovadinu znají. Kupříkladu podpisy k této anketě doprovázely slogany jako „Pro Sovu všechno“, „Sova je nejlepší“ nebo i „Sova na hrad“. To vše nás utvrzuje v tom, že je to nejlepší učitel, kterého známe.
Příhoda
Jak už bylo zmíněno, s panem učitelem Sovadinou se nevídáme nijak často, a proto jsme nikdy nebyli na žádném společném výletě, z něhož bychom si odnášeli nějaké velkolepé dobrodružné zážitky. To nám ale vůbec nevadí.
V našem případě pro nás totiž hrají nejdůležitější roli malé, leč nezapomenutelné okamžiky ve společných hodinách. Je jich tolik, že se snad nedá vybrat jen jeden.
V jedné takové obyčejné hodině zeměpisu nám představoval českou vesnici Banát v Rumunsku. V prezentaci ukazoval samé pěkné obrázky přírody a vesnice… a najednou se objevil obrázek, který nikdo nečekal. Pan učitel se nám tím přiznal, že v této vesnici požádal svou ženu o ruku.
Přišlo nám to tak strašně moc krásné! A fakt, že s námi tento, pro něj jistě v životě důležitý, okamžik sdílel, nás neskutečně potěšilo. Zase nás to o kousíček sblížilo. Viděli jsme ho v tu chvíli nejen jako sdílného zajímavého učitele, ale i jako milého, citlivého a veselého člověka (který je dokonce i šťastně ženat).
A takových milých příhod máme nespočet.