Gymnázium Christiana Dopplera
Zborovská 621/45
15000
Praha
Hlavní město Praha
Přihláška kompletní
Matematický Ámos 2016
Charakteristika
Sepsáno žáky matematické kvarty:
Machů je borec. Mgr. Ondřej Machů vyučuje matematiku, informační technologie a deskriptivní geometrii. Tyto předměty vyučuje velmi dobře. Pan profesor Machů nás učí matematiku. Máme jej už od primy a vždy s ním byla sranda. Je to učitel, který vám vše vysvětlí a se vším se vám pokusí pomoci. V hodinách matematiky sice řeší pouze matematiku, ale mimo hodinu se s ním můžeme bavit pomalu o čemkoliv a vždy je to sranda. Líbí se nám, že je pohodář. Je sportovně nadaný, a proto je s ním sranda i na školních akcích. Je to prostě borec. Má smysl pro humor. Testy hodnotí spravedlivě. Bezdůvodně na nás neřve. Pan profesor Machů je především milý a vtipný. Zajímavé je, že i tak má respekt a je to autorita. Když chce, tak dokáže zklidnit i naši třídu, a to je co říct. Je i velmi spravedlivý, což je trochu zarážející, protože nemá problém dát napomenutí třídního učitele za pozdní omlouvání zameškaných hodin, ale také nemá problém přijít o volné hodině do šatny a jen tak klábosit. Máme velké štěstí, že je naším třídním učitelem. Pan profesor Machů je jedním z mála velice vážených profesorů na této škole. Jeho udržování vyučovacího plánu je obdivuhodné. Má krátké hnědé vlasy, široký úsměv, brýle a často na podzim, v listopadu, má i knírek. Obvykle nosí košile a kalhoty. Nevybavuji si jej, že by si vzal na sebe džíny, což je zvláštní, protože pro spoustu lidí jsou džíny základ. Pan profesor Machů je jedním z nejváženějších na této škole. Dokáže nás hodně naučit. Je vidět, že má rád svou práci a díky tomu práce má ráda jeho. Umí navázat kontakt s dětmi, mají ho rádi naprosto všichni. Chápe srandu, umí ale i uklidnit třídu i být přísný. Pro něj je třída rodina, a pro žáky je jako otec. Jako profesor umí vysvětlovat látku a připravuje kvalitní písemné práce, které dopředu oznamuje žákům. Nikdy jsem takového profesora neměl. Dřív jsem byl vůči tomu skeptický, ale teď můžu říct, že Machů je opravdu borec. Během hodiny matematiky, má zkušenost, pan profesor nemusí zvyšovat hlas, protože jeho výklad je perfektní. Z profesorů, co mě učí i učili, jednoznačně patří na první místo oblíbenosti. Zjednodušeně ve třídě říkáme: "Machů je borec." Nejen, že je skvělý učitel, ale také se nezdráhá řešit s námi složitou matematiku. Velmi nás podporuje při tvorbě dodatečných projektů, které nás rozvíjí. Na jeho hodinách je vždy zábava, ale i spousta informací. Je to energický muž. Výlety s ním jsou vždy sranda. Všechno umí, všechno spraví. Umí hrát na kytaru a hraje volejbal a fotbal. Machů vždy pobaví i v tísnivé či nepříznivé situaci a má ve třídě a ve škole respekt. Zvládne všechny situace s nadhledem, humorem a efektivně, postupuje energicky a vyučuje výborně.
Borec je matikář. Málem je nad ním svatozář. Brýle má a měl knírek též, a to není žádná lež. Košili pravidelně nosívá, funkce nás učívá. Machů je prostě borec, to je jasná věc.
Borec. Jedno slovo. Nejlepší profesor na škole. Náš matematikář je borec. Machů je borec. Machů je náš matematikář. Toto vše je pravda. Machů je nejlepší učitel naší školy. Dokáže se vším pomoci. Není to ale jen tak obyčejný borec. Je to také kibiborec. Ondřej Machů má jedinou slabinu, jeho tělesný výkon je tak vysoký, že potřebuje přebytečný větrák vzadu na hlavě. Ten zamezil růstu vlasů a Machů kvůli tomu má jen tolik vlasů, jako by správný borec měl mít.
To je celý profesor Machů.
Příhoda
Každý den v naší třídě je příhoda sama o sobě. Například jednou byl pátek a hodina matematiky, Leontýna si sedla do jiné lavice a pan profesor toho využil, aby nám vysvětlil novou látku, použil příklad, že to, že si přesedne Leontýna do jiné lavice, neovlivní třídu třebas v Šanghaji, a tak se začala probírat nová učebnice, funkce, v naší třídě. Nebo jindy, bylo ráno, sluníčko krásně svítilo a ve třídě bylo živo. Pan profesor Machů dopočítal složitý příklad, třída začala tleskat a panu profesorovi se na tváři vykouzlil široký úsměv. Ale hlavně náš výlet do Štěchovic a Měchenic je určitě nezapomenutelným zážitkem. Na konci školního roku jela celá třída. Měli jsme nezměřitelnou radost. Byly to krásné chvíle. Odjížděli jsme natěšení a veselí, a tato radost se znásobila, když jsme zjistili, že v autobuse je Wi-Fi. Během jízdy jsme hráli černé historky. Po příjezdu jsme šli do cukrárny, pak do elektrárny, v elektrárně jsme dostali zajímavou přednášku, byli jsme na přehradě, a pak jsme šli na asi 20 km dlouhou procházku, pěší túru do kempu. Večer jsme dostali večeři a mohli jsme si opéct buřty nebo si zahrát ping pong. Pan profesor Machů hrál na kytaru a hrál až do půlnoci. Jo, kytara hrála v rukou borce báječně. Užili jsme si spoustu zábavy. Zpívali jsme u táboráku, hráli jsme hry a pořádali jsme piádu. Bylo to velmi vtipné a nejúspěšnější byly country škřeky, na které je pan profesor Machů expert. Myslíme si, že o tom neví. Neznáme žádného profesora, který by se svými žáky déle než tři hodiny zpíval a hrál u táboráku. Přespali jsme tam, ráno jsme si udělali rozcvičku, sbalili jsme se a jeli jsme domů. Možná to zní obyčejně, ale obyčejné to vážně nebylo. Tyto dva dny se nám profesor plně věnoval a domníváme se, že na tyto dva dny nikdy nezapomeneme. Fakt jsme si to užili. Byl to velmi příjemný zážitek. Doufáme, že se to bude opakovat. A proto jsme se rozhodli sbírat podpisy na nominaci. Šli jsme to ve středu před vánoci vyhlásit a o velké přestávce to začalo, lidé se hrnuli, jako kdyby se rozdávaly pomeranče zdarma a podpisy se množily. Za krátký čas jsme sehnali sto podpisů a pan profesor byl veselý, byl rád, že je o něj zájem a my jsme byli šťastní, že náš oblíbený profesor je veselý.