Harmonogram

Zahájení - 5. října 2025
Příjem přihlášek - do 31.12. 2025
Regionální kola - leden, únor 2026
Semifinále - začátek března 2026
Finále - 27. března 2026
Galavečer-Kantorský bál - 28. 3. 2026

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

Nominace končí za

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Lazar Jiří

MZŠ Dymokury
Osvobození 212
28901
Dymokury
Středočeský kraj

Přihláška kompletní
Zařazen do kategorie Zlatý ředitel.

Charakteristika

Panu řediteli Jiřímu Lazarovi je 47 let. Má vysokou štíhlou postavu. V jeho opáleném obličeji nejvíce upoutají laskavé, usměvavé modré oči. Když je to ale třeba, umí se modré nebe v jeho očích i zatáhnout a vysílat blesky. Pan ředitel je k nám vždy spravedlivý, laskavý a chápající. Když něco slíbí, slib dodrží, můžeme se na něj ve všem spolehnout. Nechybí mu ani smysl pro humor. Ochotně vyslechne naše názory a my víme, že o nich bude přemýšlet.
Pan ředitel miluje svou rodinu, svou práci a nás, děti. I při svém náročném povolání si dokáže najít čas na koníčky. Doma chová psy, věnuje se myslivosti, rád se projede na své motorce.
Našeho pana ředitele si vážíme pro jeho férovost a proto, že nás má rád.

Příhoda

Vězeň

Náš pan ředitel je bezedná studnice nápadů. Nejen, že pro nás vymýšlí zajímavé akce a projekty, z nichž si vždy odnášíme hezké zážitky, ale vůbec neváhá sám se zapojit do dění. Nikdo z nás asi nezapomene na příhodu, která se stala při oslavách Dne dětí pořádaných školou. Jako již tradičně, i tentokrát se sešlo v areálu dymokurského koupaliště mnoho dětí, rodičů i lidí z řad široké veřejnosti. Děti nadšeně soutěžily, hráli si, brázdily divoké vody našeho koupaliště na raftu, plnily svá bříška dobrotami u stánků. Rodiče jim fandili, často se sami zapojovali do soutěží a pomáhali, kde bylo třeba. Všichni se dobře bavili. Ale nejvíce nás u srdce hřál pohled na pana ředitele, který s milým úsměvem procházel areálem a jeho oči zářily spokojeností.
Najednou se mezi nás jako blesk přiřítila černá dodávka a z ní vyskákali černě odění, maskovaní ozbrojenci. Rázem jsme všichni zkameněli. Muži se zbraněmi nám naháněli strach. Hrůzou jsme oněměli. Do hrobového ticha se ozýval jen křik ozbrojenců a dětský pláč. Pak jsme překvapeně zírali na to, jak se černí muži vrhli k právě tak překvapenému panu řediteli a bleskově mu nasadili pouta. Beze slova ho vstrčili do auta a ve vteřině byli pryč.
Pár okamžiků jsme nebyli schopni pohnout se, promluvit. Nikdo nechápal, co se vlastně stalo. Dívali jsme se jeden na druhého a na krajíčku jsme měli pláč. Když se nám vrátila řeč, začali jsme se chaoticky dohadovat, co budeme dělat. Vždyť nám unesli milovaného ředitele! .. A potom hlasitý hovor lidí opět vystřídalo naprosté ticho. S očima navrch hlavy jsme všichni zírali na pana ředitele, který se odkudsi vynořil živý a zdravý a se smíchem na nás už z dálky volal: ? Dobrý, ne? Jaký to bylo? Báli jste se ? ?
Teprve pomalu, hodně pomaloučku nám začalo docházet, že celou akci připravil sám pan ředitel, aby nám předvedl zásah jednotky rychlého nasazení v reálu. A když nám to opravdu konečně došlo, hleděli jsme, děti i dospělí, na pana ředitele s upřímným obdivem. Připravil nám vskutku nezapomenutelný zážitek. A kvůli tomu se nechal i zatknout!

Zpět na seznam kandidátů