Harmonogram 

Zahájení  - 5. října 2025
Příjem přihlášek - do 31.12. 2025
Regionální kola - leden, únor 2026
Semifinále - začátek března 2026
Finále - 27. března 2026
Galavečer-Kantorský bál - 28. 3. 2026

 

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Josef Meszáros promoval v roce 1992 na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde vystudoval učitelství pro I. stupeň se specializací na pěstitelské práce. Svou profesní dráhu začal na 4. ZŠ Příbram, tedy na škole, kterou kdysi navštěvoval jako žák. Už více než třicet let se věnuje vyučování informatiky, nejprve na základních školách, nyní i na Gymnáziu Na Pražačce.
Ve výuce využívá moderní metody, jako je projektové a vrstevnické vyučování, a propojuje informatiku s dalšími obory. Mezi jeho nejzajímavější projekty patří „AI – Lego – 3D tisk“ nebo „Weby – Scratch – Lego – 3D tisk“, které u žáků rozvíjejí kreativitu, týmovou spolupráci a schopnost řešit problémy. Práce s Legem ho provází celou jeho kariérou, což z něj činí průkopníka v jeho začleňování do vzdělávání.
Josef Meszáros klade důraz na odpovědnost a podporuje žáky v objevování nových možností a posouvání hranic. Zavedení RVP Nová informatika vnímá jako příležitost pro další rozvoj, a to jak svůj, tak svých žáků.
Jako třídní učitel je oblíbený díky férovému a spravedlivému přístupu. Organizuje četné exkurze, jako návštěvu Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, Letecké služby Policie ČR či sklárny Rückl, které žákům přinášejí jedinečné zážitky.
Známý je i svým smyslem pro humor a improvizaci – v hodinách pohotově rýmuje nebo cituje texty písní, což přispívá k uvolněné atmosféře. Například: „Volal pan Procházka, že se musí udělat docházka. Volal z Michle, udělejme ji rychle…“ Tyto momenty žáky baví a zároveň motivují.
Josef Meszáros je učitel, který své žáky nejen učí, ale především inspiruje. Mnoho z nich na něj vzpomíná i po letech a řada dnes působí v IT oborech na významných pozicích. Jeho přístup dokládá, že vzdělávání může být nejen efektivní, ale i radostné a hodnotné.

Příhoda

Příhod s naším třídním učitelem máme opravdu mnoho, takže vybrat jen jednu nebylo jednoduché. Třídní nás převzal v šesté třídě, a to neplánovaně – naše původní třídní učitelka odešla ze školy hned na začátku září. Pan ředitel tehdy řekl, že to bude jen dočasné řešení, ale nakonec jsme spolu už třetím rokem. Teď si ani neumíme představit, že bychom v devítce měli někoho jiného. V naší třídě je sedmnáct kluků a osm holek, což bývá někdy pořádná výzva, ale díky našemu třídnímu jsme se naučili táhnout za jeden provaz.
Jeden z okamžiků, který nám utkvěl v paměti, se odehrál v sedmé třídě při třídní aktivitě. Dostali jsme malý míček a naším úkolem bylo, aby se ho dotkl každý z nás. Na první pohled to vypadalo jednoduše, ale nakonec to vyžadovalo spolupráci a překonání vzájemných rozdílů. Právě tehdy jsme začali skutečně fungovat jako tým, i když jsme každý úplně jiný. Byl to okamžik, kdy jsme si uvědomili, že jako třída dokážeme zvládnout víc, než bychom čekali.
Další příhody máme spojené hlavně s exkurzemi a výlety. Například když jsme měli jít na Vyšehrad. Na školním dvoře nám třídní najednou řekl: „Jdeme pěšky.“ Zůstali jsme stát jako opaření – kdo by šel takovou dálku pěšky? Nakonec jsme to zvládli a zpětně jsme na tu procházku hrdí. Viděli jsme tolik krásných míst na Novém Městě a na Albertově, že jsme si připadali jako turisté ve vlastním městě.
Nejsilnější vzpomínka je ale na rozdávání vysvědčení v pololetí sedmé třídy. Třídní nás vzal na výlet vlakem a zavedl nás na místo, o kterém jsme do té doby neměli tušení. Sešli jsme kovové schody do rokle, prošli křovím a najednou se před námi objevil lom s ukrytou jeskyní. Každý z nás dostal zapálenou svíčku a výpis vysvědčení. Třídní se na nás podíval a řekl: „Komu se ty známky nelíbí, můžete to spálit a do konce roku zabrat.“ Bylo to symbolické gesto, které v nás zůstalo – možnost začít znovu a zlepšit se.
Tyhle zážitky a mnoho dalších nás přivedly k tomu, že jsme ho chtěli nominovat na Zlatého Ámose. Ukázal nám, že školní roky mohou být nejen o učení, ale i o objevování, spolupráci a radosti. Když máme exkurze, nezapomene vždy dodat: „Přál bych si, abyste měli na školu vzpomínky, a ty hraním online her mít nebudete.“ A má pravdu – to, co jsme s ním zažili, nám nikdo nevezme. Co myslíte, zaslouží si naši nominaci?

ZÁŠTITY

Prezident Petr Pavel
Eva Pavlová, manželka prezidenta

 

ZLATÝ PARTNER

ZLATÝ MEDIÁLNÍ PARTNER