ZŠ Slušovice
Školní 222
76315
Slušovice
Zlínský kraj
Přihláška kompletní
Charakteristika
Radim Šustek
Náš pan učitel Šustek je prostě nejlepší! Nejenže je vtipný a dá se s ním pořádně zasmát, ale zároveň je vždycky ochotný nám pomoci, když máme nějaký problém. Když se ve třídě něco děje, klidně zastaví hodinu češtiny, jen aby nám pomohl situaci vyřešit. Vždycky nás poslouchá a snaží se pochopit, jak se cítíme. Je to fakt super, protože víme, že mu na nás opravdu záleží.
A když vezme do ruky kytaru, je to ještě lepší! Je muzikant tělem i duší a hudba je jeho velká vášeň. Občas nám během hodiny zahraje, a i když zpíváme falešně, směje se a říká, že to vůbec nevadí – hlavně že máme radost. Díky němu jsme zjistili, že i čeština může být zábavná. Nečteme jen z učebnice, ale někdy se učíme přes písničky nebo vtipné příběhy.
Pan Šustek má ke každému z nás jiný, osobní přístup. Ví, že někomu jde čeština lépe a jiný zase bojuje s pravopisem, ale nikdo si nepřipadá hloupě, protože se opravdu snaží, aby nám to všem došlo. Každému pomáhá podle toho, co zrovna potřebuje – a právě v tom je úžasný. Je to typ učitele, který není jen skvělý ve své práci, ale zároveň nám ukazuje, jak být lepšími lidmi.
Příhoda
V den, kdy náš třídní učitel Radim slavil své 39. narozeniny, jako by se celá šestá třída proměnila v jeden velký, vzrušeně tepající zvon. Už od rána nám svítily oči jak lucerničky. Byly to přece jeho první narozeniny s námi a musely být dokonalé. Všechno jsme plánovali celé týdny: tajné porady o přestávkách, tiché výbuchy smíchu, když někdo málem něco prozradil, a pečlivé rozdělování úkolů. Každý chtěl přispět, aby to byl ten nejlepší narozeninový den, jaký kdy náš pan učitel Radim zažil s žáky.
Měli jsme balonky, konfety, proslov psaný od srdce a dort, který doma s láskou pekla jedna spolužačka. Pomáhala nám s tím paní učitelka Chromeková, naše tajná hrdinka, která nám dovolila schovávat věci v jejím kabinetu, radila nám, organizovala to s námi a přitom se tvářila, jako by nic nevěděla.
O velké přestávce propukl ve třídě organizovaný zmatek. Balonky lítaly, někdo je foukal až do poslední vteřiny, další běhali pro zapalovač, někdo chystal konfety. Pořád jsme se smáli a pošťuchovali, protože jsme věděli, že to, co chystáme, je opravdu velké. Celá třída byla plná krásné dětské energie, čisté radosti, napětí a nadšení, které z nás skoro vybuchlo. Těšili jsme se na tu chvíli jako malé děti na Ježíška. A přesto jsme se snažili být nenápadní.
Těsně před začátkem hodiny jsme se srovnali do dvou řad kolem dveří. Ti vpředu svírali konfety, někteří zapalovali svíčky a fontánu na dortu a zbytek jen čekal. Balonky jsme rozházeli po třídě tak, aby byly všude. A pak jsme jen čekali. Ve třídě zavládlo ticho, ve kterém by bylo slyšet spadnout i špendlík.
Konečně zazvonilo. Po chvíli se dveře otevřely a skoro současně vystřelily dvě konfety přímo před pana učitele Radima. Barevné papírky se rozletěly jako ohňostroj. Náš učitel se zarazil, oči se mu rozzářily a hned se rozesmál. Ten jeho klasický smích… právě kvůli němu jsme to dělali. Bylo vidět, jak moc ho to dostalo.
Začali jsme zpívat narozeninovou písničku. Zpívali jsme hlasitěji než kdy jindy, s takovou radostí, že se celá místnost úplně rozzářila. Když jsme skončili, vystřelily další dvě konfety a třída se změnila v malý barevný festival.
Pan učitel Radim přišel k dortu, sfoukl svíčky a my mu řekli krátký, ale dojemný proslov o tom, jak moc pro nás znamená. Skupinka spolužáků mu donesla náš společný dárek, pečlivě zabalený a vybraný s láskou a nadšením celé třídy.
A pak to přišlo. Chvíle, která v nás zůstane navždy. Panu učiteli Radimovi se zaleskly oči. A než stačil něco říct, tekly mu slzy. Slzy štěstí. Slzy dojetí. A nás to zahřálo u srdce tak, že jsme málem zapomněli dýchat. Stáli jsme tam hrdí, rozechvělí a úplně šťastní, protože jsme viděli, že to, co jsme udělali, má obrovskou hodnotu a mělo to smysl. Dokázali jsme mu dát pocit, že je pro nás důležitý.
Pak jsme si společně sedli, jedli dort, bouchli dětské šampáňo, smáli se a užívali si tu nezapomenutelnou atmosféru. Hodina uběhla rychle, ale ten pocit z ní, ta radost, energie a společný okamžik v nás zůstanou dlouho.
A to nejkrásnější? On byl šťastný. A my byli šťastní, že jsme to způsobili právě my. Díky takovým okamžikům, kdy se ve třídě s naším nejlepším třídním učitelem cítíme jako doma, víme, že nás má opravdu rád, že se raduje z každého našeho i malého úspěchu a že si váží každé maličkosti, kterou pro něj uděláme. Tak se pozná správný učitel. Má radost z malých úspěchů svých žáků, váží si drobností a snaží se pro svou třídu i lidi kolem sebe udělat cokoliv, aby byli spokojení a šťastní.
A díky tomu víme, že je to ten nejlepší třídní učitel pod sluncem. Náš Radim Šustek.