ZŠ Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
Komenského 543
26242
Rožmitál pod Třemšínem
Středočeský kraj
Přihláška kompletní
Postupuje do regionálního kola.
Charakteristika
Zprvu když jsme paní učitelku českého jazyka a zeměpisu dostali, nevěděli jsme, co máme čekat. Stačila nám pouze chvíle a zjistili jsme, že naše nová paní učitelka je nejlepší. Provedla a stále provádí nás celým druhým stupněm, bez ní by to spoustu z nás nezvládla. Díky její obětavosti jsme ve škole rádi, díky její laskavosti nás její předměty baví, díky empatii, co v sobě nosí se nebojíme, že by se stalo nějaké nedorozumění. Ano, umí se naštvat, když testujeme, kolik toho její nervy snesou, ale nikdy vůči někomu nechová zášť. Dělá pro nás první, poslední. Jsme moc rádi že jsme zrovna ji mohli mít jako naší paní učitelku třídní a doufáme že na vždy zůstane taková jaká je.
Příhoda
Můj nejkrásnější zážitek s paní učitelkou je ze zájezdu do Anglie, a to konkrétně návštěva Toweru. Velmi ráda na ni vzpomínám a ráda bych vám o ní vyprávěla.
Byli jsme zrovna v Anglii, když nám přišla nabídka, jestli se nechceme podívat do Toweru. Byli jsme nadšení, protože jsme do Toweru moc chtěli, ale místo toho byl původně naplánovaný rozchod. Nicméně paní učitelka s námi souhlasila, že by byla škoda o tak důležitou památku přijít, a tak se rozhodla nás tam vzít.
Hned den na to jsme se tam vydali, měli jsem štěstí, protože do Toweru nás šla jen hrstka a dohromady jsme tvořili skvělou partu. Dorazili jsme tam nějak okolo třetí hodiny odpoledne a strávili jsme tam několik hodin. Viděli jsme korunovační klenoty Velké Británie, mučírny, vězení, všelijaké zbroje a také krkavce, kteří se v Toweru tradičně chovají.
Celý Tower jsme si tak prošli, a nakonec jsme zavítali do suvenýrů, abychom si koupili něco na památku.
Tenhle příběh vám, ale nevyprávím proto, abych vás nějakým způsobem nalákala do Toweru nebo abych vám snad vnucovala své zážitky. Tuhle historku vám říkám proto, abyste mohli díky ní lépe pochopit, co všechno pro nás paní učitelka udělala a nadále dělá. Celý tenhle výlet je toho důkazem, protože tam s námi šla, přestože nemusela. V tu chvíli, kdy tam s námi byla už pro nás nebyla jen učitelka už patřila mezi nás, ale samozřejmě nadále s obrovským respektem a úctou, kterou si nepochybně zaslouží.
Vím, že teď půjdu od tématu, ale jedním zážitkem se paní učitelka Súlovcová rozhodně vyjádřit nedá, tím více pro mě a mou třídu. Paní učitelku známe už od malička, kdy jsme jakožto úplně malí čtenáři chodili do knihovny, kde paní učitelka pracovala, než se vydala na dráhu učitele. Už tehdy na nás byla strašně hodná, připravovala pro nás kvízy, honby za pokladem a seznamy knih, které by se nám mohly líbit a k tomu všemu nás všechny znala jménem. Bylo pro nás neuvěřitelnou výhrou, když se s odstupem času stala paní učitelka naší třídní. Teď už jsou to skoro čtyři roky, co ji máme a myslím, že bychom se shodli, že bez ní bychom vyšší stupeň jen tak nezvládli. Paní učitelka nám je neskutečnou oporou a dělá všechno proto, aby náš pobyt ve škole by příjemnější. Mimo to nám předává spoustu osobních příběhů a zkušeností, abychom to měli v životě snazší a nikdy se nespálili.
Takže na závěr ať už jde o jakýkoliv zážitek, můžu s klidným srdcem říct, že lepší učitelku si nedovedu představit. Na konec ale ještě musím dodat, že bez paní učitelky bych tenhle sloh takhle nikdy nenapsala nebo by minimálně obsahoval strašnou spoustu chyb, kterou jsem díky ní teď neudělala, za tohle a všechno ostatní patří paní učitelce Súlovcové velké díky.