Harmonogram

Zahájení - 5. října 2024
Příjem přihlášek - do 31.12. 2024
Regionální kola - leden únor 2025
Semifinále - začátek března 2025
Finále - 28. března 2025
Galavečer-Kantorský bál - 29. 3. 2025

Sledujte nás na You Tube

Zahájení 30. ročníku ankety

Studio Zlatý Ámos
Aktuální informace

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů

Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení

Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

Příjem přihlášek končí za

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Sajdl Tomáš

Základní škola a mateřská škola Josefa Gočára
Tylovo nábřeží 1140/20
500 02
Hradec Králové
Královéhradecký kraj

Postupuje do finále
Dálkový Ámos 2022.

Charakteristika

Pan učitel Tomáš Sajdl - matematika
Na začátek osmé třídy jsem se ani trochu netěšila. Právě naopak celkem jsem se ho obávala. Polovinu osmé třídy jsme strávili doma a učili jsme se online. Zároveň většina velmi chytrých žáků, kteří spolu tvořili takové jádro naší třídy a kteří byli velmi pracovití, odešli na gymnázia. A aby toho nebylo málo, tak jsme už potřetí za náš čas na druhým stupni museli vyměnit třídního učitele.

Na konci roku nám sice představili budoucího pana třídního učitele, který vypadal sympaticky, ale osobně jsem si myslela, že ho naše třída, nově bez většiny nejchytřejších žáků a s velkými zásobami energie získané za online výuku, absolutně zničí tak zhruba za týden maximálně dva a posléze si celá třída bude dělat, co chce. To jsem ale ještě neznala Tomáše Sajdla.

Vybaven barevnou rouškou, kostkovanou košilí a opravdu velkou dávkou kofeinu, pustil se do svého nelehkého úkolu s energií, která překvapila všechny ve třídě. Zprvu si z něj zkoušela třída jako obvykle udělat legraci, ale on udělal něco neočekávaného. Místo, aby se snažil jako většina učitelů si u nás udělat reputaci přísného učitele a zklidnil nás, nechal nás jednoduše dělat vtipy, pokud nebyly příliš neslušné nebo nenarušovaly jeho výklad. Sám byl při výkladu tak vtipný, že většina třídních vtipálků brzo usoudila, že nemají šanci být při jeho hodinách nejvtipnější člověk ve třídě a začali brzo dávat čím dál tím větší pozor.

Pak si ale bůh (pan ministr zdravotnictví) usmyslel, že pan učitel Sajdl nemá dostatečně těžký úkol, a tak jsme šli všichni po sotva třech měsících klasické výuky zpět do výuky distanční. Vypadalo to, že pan učitel Sajdl dostal úkol, který pro něj bude moc těžký. Musel učit třídu, ve které si sotva zapamatoval jména žáků přes počítačový monitor a k tomu měla ta třída na škole ne úplně dobrou reputaci. Znovu jsme ale všichni podcenili pana učitele Tomáše Sajdla.

Vrhnul se na úkol se stejnou odhodlaností a radostí, která z něj doslova vyřazovala do všech stran při klasické výuce. Vybaven notebookem s baterií slabší, než jsou moje znalosti Ohmova zákona a se stále stejně velkou dávkou kofeinu se pustil do učení lineárních rovnic.

Celou distanční výuku dělal vše, co bylo v jeho silách, aby se každý při jeho hodinách cítil co nejlépe. Například každému nabízel průběžné doučování z matematiky, a dokonce nás začal některé tu a tam učit vypočítávat úkoly na přijímací zkoušky.

Nepomáhal nám ale jen s výukou, pomáhal nám totiž udržet si přes distanční výuku dobrý kolektiv ve třídě pomocí různých zábavných her a skvělých třídnických hodin. Podle něj je totiž důležité, abychom i při distanční výuce zažili trochu legrace a jen jsme se nedívali neustále do monitorů. Jednu hodinu si jako vtip vzal notebook s sebou před školu, odkud nás učil do té doby, dokud mu notebook nezačal hlásit, že se mu vybíjí baterka. Také začal natáčet vtipná vědecko-naučná videa na svůj YouTube kanál, kde nám vysvětloval různé fyzikální jevy, naučil nás uvařit zmrzlinu pomocí sněhu, cukru a smetany a nebo nám v nich zadával různé zábavné soutěže.

Zásluhou toho všeho bylo, že jsme se po dlouhé distanční výuce vrátili do školy s dobrými vztahy mezi sebou, dobrou morálkou a začali jsme se hned znova učit, jako kdybychom byli doma jenom týden. Jsem opravu ráda, že můžu mít tak dobrého pana učitele jako je Tomáš Sajdl, který nás dokáže něco naučit, ale zároveň nás pobavit.

Příhoda

Školní výlet na rozhlednu Milíř

Blížil se konec školního roku a naši třídu čekal slibovaný výlet s naším super “tříďasem” na rozhlednu Milíř. Nastal den “D” a my jsme se sešli v 8 hodin u školy. Pan učitel už byl připraven s batůžkem na zádech a my jsme mohli vyrazit směr rozhledna Milíř. Věděli jsme, že to bude super výlet, protože náš pan učitel je srandista a velký vtipálek. Rozhledna je od školy vzdálena cca 2 hodiny pěší chůzí, takže nás čekala dvouhodinovka plná her, humoru a nekončící srandy. První hra spočívala v tom, že nám pan učitel nalepil na záda jmenovky známých osobností a my jsme se museli dotazy a záludnými otázkami ptát, abychom věděli, kdo je kdo. Panu učiteli jako našemu příkladu a vzoru jsme s jeho souhlasem jmenovku nalepili na záda taky a nastal blázinec. Jeden přes druhého jsme se překřikovali, smáli jsme se, až se lidé, které jsme potkávali, otáčeli a na jejich ústech jsme vykouzlili úsměv. Vypadalo to jakoby přijel cirkus. Halekání, smích a dobrá nálada byla slyšet široko daleko. Když jsme se všichni poznali, čekala nás pauza na svačinu. Posedali jsme si okolo pana učitele jako když sedí slepička a kolem má svá kuřátka a hodování mohlo začít. Vzduchem zavoněly řízky, čerstvá zeleninka, namazané chleby a spousta sladkostí. Po občerstvení, kdy jsme u jídla nezavřeli pusy, jsme vystoupali na rozhlednu Milíř, ze které byl krásný výhled na naše město Hradec Králové a okolí. Po pokochání krajinou výlet pokračoval. Čekala nás ještě koupačka v rybníku Biřička a opékání buřtů. Po cestě jsme se bavili, hýřili vtipem, poslouchali pana učitele veselé příhody ze života. Pan učitel je tatínek dvou roztomilých malých dcer, takže o historky ze života nebyla nouze. Cesta rychle utíkala a než jsme se nadáli, byli jsme na Biřičce. Sluníčko krásně svítilo a i když jsme neměli plavky, stejně jsme se vykoupali. Pan učitel zavelel: “Batohy dolů a jdeme se zchladit !”. Jako první byl ve vodě a za chvíli už všichni stáli ve vodě po kolena taky. “Přece se pan učitel musí poslouchat”, řekla si celá třída 8. B. Po osvěžení jsme panu učiteli pomohli rozdělat oheň, protože náš pan učitel je nejenom hodný, chytrý a vtipný, ale i velmi šikovný. Všichni se posadili k táboráku, vytáhli z batohů buřty, ořezali jsme si klacky a to byla mňamka. Zazpívali jsme si písničky a bylo nám dobře. Nikdo se nezranil, nespálil, nevypíchl si oko a pan učitel mohl být spokojený, že se nám školní výlet vydařil na jedničku. Už se blížil podvečer a náš výlet se chýlil ke konci. Pan učitel v tom nejlepším zvolal:” Tak mládeži, musíme balit, nic si nezapomeňte, musíme se chystat k domovu !” Sbalili jsme si věci a vyrazili směr Nový Hradec Králové k zastávce. Tam jsme se s panem učitelem rozloučili, protože každý šel domů jinou cestou. Někdo jel autem, někdo pěšky, někdo autobusem. Pan učitel popřál všem šťastnou cestu a těšil se na další den, kdy nás opět uvidí tentokrát ve školní lavici.

Našeho pana učitel Tomáše Sajdla máme všichni moc rádi a bude se nám moc stýskat, až se v měsíci červnu roku 2022 rozloučíme. Covidová doba nám bohužel neumožnila více výletů a společných chvil strávených v přítomnosti pana učitele ve volných chvílích, ale na ty chvíle, které byly, budeme rádi vzpomínat a náš pan učitel Tomík nám v srdci zůstane už celý život. Lepšího třídního učitele jsme si nemohli přát.

Zpět na seznam kandidátů