Harmonogram 31. ročníku
(školní rok 2023-2024)

Příjem přihlášek: 5.10. - 31.12. 2023
Regionální kola: leden, únor 2024
Semifinále: 11. března 2024, Senát PČR
Finále: 22. března 2024, hotel Olšanka
Kantorský bál: 23. března 2024, hotel Ambassador

Záštitu přijali: 

prezident Petr Pavel,
manželka prezidenta Eva Pavlová,
ministr školství Mikuláš Bek,
radní Antonín Klecanda Hlavní město Praha.

Sledujte nás na You Tube

Jděte do toho ...
rady Zlatých Ámosů
Jak to vidí Ámos
Vzpomínka na zážitek a doporučení
Minutový učitel
Finalisté vás za minutu něco naučí

Najdete nás také na Instagramu a Facebooku

   

---

 

Účast kandidátů v jednotlivých regionech

Charakteristika

Paní profesorka Julíčková učí český jazyk a literaturu a také tvůrčí psaní. Je velmi sympatická, vstřícná a často se usmívá. Na její hodiny se vždy těšíme, protože jsou milé a pohodové. Dokonce jedny z nejklidnějších vůbec, čemuž jistě napomáhá vzájemný respekt i poutavost hodin. Tento respekt, který mezi sebou máme, vznikl díky tomu, že se o nás nezajímá pouze jako o studenty, ale i jako osoby s vlastními zájmy a potřebami. Ptá se nás, jak se nám daří, jestli zvládáme, co potřebujeme, a zároveň se nám snaží poradit a vyjít vstříc.
Co se týče poutavosti, paní profesorka rozhodně dokáže zaujmout. Vypráví tak, že se to příjemně poslouchá. Nejde ale pouze o to, kdy se autor narodil a zemřel a která díla napsal. Spojujeme věci do souvislostí v rámci skupinových prací i debat, porovnáváme nové poznatky s dosavadními znalostmi, diskutujeme nad tím, co je obsahem, příčinou a účelem autorova sdělení s ohledem i na jeho osobní život. Také nám paní profesorka zmíní různé odkazy v jiných dílech nebo podoby původního díla, jako je například zhudebnění či zfilmování, z kterého si často pustíme ukázku, abychom měli i názornou ukázku. Díky tomu si z informací skládáme pomyslnou mozaiku a s každou novou znalostí tvoří ucelenější a smysluplnější obraz. Tím máme nejen větší motivaci do hodin, ale i si toho více odneseme.
K motivaci přispívá i fakt, že se bavíme o tom, k čemu nám to všechno vlastně bude. Že část využijeme tak, jak se přímo učíme, něco třeba nevyužijeme vůbec, ale zase nám to pomůže v pochopení něčeho dalšího. Nejdůležitější však je, že vše přispívá k tomu, jakým způsobem přemýšlíme.
Moc si jí vážíme a i nominací jí chceme poděkovat za to, co pro nás dělá.
Jsme moc rádi, že Vás máme, paní profesorko!

Příhoda

U paní profesorky Julíčkové asi nejde popsat pouze jednu výraznou příhodu. Jde o každou společnou hodinu, kterých je díky tomu, že učí český jazyk a tvůrčí psaní, které má část třídy jako předmět v rámci umělecké profilace, čtyři až pět týdně.
Tedy dostatečně mnoho na to, abychom v našich společných hodinách vytvořili bezpečný prostor a fungující průběh hodin.
Minulý rok jsme měli český jazyk a literaturu v jeden den až ve 14:25 a tak když jsme zrovna měli náročný den a bylo to na nás vidět, paní profesorka se nás zeptala, co nás trápí a společně jsme si povídali a probírali různá, pro nás aktuální, témata.
V hodinách gramatiky s námi vždy efektivním způsobem probírala pravopis - většinou společnou prací na různých cvičeních z učebnice spolu s jejím výkladem.
Vždy nás v hodinách gramatiky učila, že pravopis je funkce, nikoliv pouze formalita.
V hodinách slohu v nás podporuje kreativitu. Také chápe když to prostě nejde - většinou je proto třeba na výběr z různých témat, často u většiny větších zadání společně pracujeme na myšlenkové mapě přes celou tabuli.
Nejvíce si tedy vážím její podpory, pochopení a hlavně skvělé zpětné vazby - odhadne také v každém jedinci jeho schopnosti a dle nich poskytuje individuální zpětnou vazbu. Nevytýká chyby, pouze nám je ukazuje a poradí, jak se jim příště vyhnout. Posouvá nás v tom, co se nám povede a když máme zájem, ochotně s námi texty posouvá k pokud možno jejich nejlepší podobě.
Když jsme probírali slohový útvar - úvahu, místo pouhého napsání úvahy, ve skupinách jsme o tématu, které jsme si vybrali z myšlenkové mapy na tabuli, debatovali a následně vymýšleli formu, jakou dané téma představíme (formy se vymysleli nejrůznější - od moderované debaty až po krátké divadelní představení).
V hodinách literatury na začátku vždy paní Julíčková poutavě povídá o tématu dané hodiny - většinou o konkrétním díle či autorovi, případně o období v historii literatury a poté si čteme ukázky.
Když zrovna probíráme nějaké dramatické dílo, proběhne i “scénické čtení” - při probírání Voskovce a Wericha jsme společně se spolužákem ostatním scénicky přečetli jeden z jejich dramatických textů a všichni jsme se u toho řádně nasmáli, včetně paní profesorky.
Hodiny tvůrčího psaní jsou vlastně takový rozšířený sloh, kde je méně žáků a práce je tak více koncentrovaná, více do hloubky. Každou hodinu zkoušíme různé umělecké styly, jak správně vypointovat příběh a spoustu dalšího, je to zkrátka další skvěle strávený čas spolu:).

Jsme spolu už pět let, ale začátky nebyly tak moc idylické:). V primě jsme byli hodně upovídaná třída a někdy už to prostě nešlo a tak se párkrát stalo (snad jenom dvakrát, možná i jednou, ale doteď si to pamatuju), že paní Julíčková místo toho, aby nás překřikovala a učila nás něčemu a co jsme v tu chvíli hloupě neměli zájem, tak prostě z hodiny odešla. Účinek to mělo okamžitý. Cítil jsem se fakt blbě a došlo mi, že jsme se nezachovali vůbec férově a paní profesorka nás takhle naučila o vzájemném respektu.

Daniela Krátká, Zlatý Ámos 2023